Dne 20. května 2024 rozhodl Nejvyšší správní soud (NSS) o otázce, zda lze při prodeji stříbrných pamětních mincí uplatnit zvláštní režim daně z přidané hodnoty (DPH), což je úprava určená pro obchodníky s použitým zbožím, uměleckými díly, sběratelskými předměty a starožitnostmi. Rozhodnutí se týkalo společnosti, která obchodovala se stříbrnými mincemi, jako je například „Wiener Philharmoniker“.
Podstata sporu
Společnost tvrdila, že prodávané mince by měly být považovány za sběratelské předměty nebo použité zboží, což by jí umožnilo uplatnit výhodnější režim DPH podle § 90 zákona o DPH. Finanční úřad i nižší soudy však zastávaly názor, že mince jsou primárně vázány na cenu stříbra, z něhož jsou vyrobeny, a jejich hlavní funkcí je investice do drahého kovu, nikoli numismatický nebo sběratelský zájem.
Klíčové argumenty soudu
- Primární funkce mincí: NSS potvrdil, že i když jsou stříbrné mince teoreticky použitelné jako platidlo, v praxi jsou nakupovány především kvůli hodnotě stříbra, které obsahují. Proto nejsou považovány za sběratelské předměty ani za použité zboží.
- Rozhodující cena kovu: Hodnota těchto mincí je většinou určována cenou stříbra na světovém trhu. To odlišuje tyto mince od klasických sběratelských předmětů, jejichž hodnota závisí například na jejich historické či kulturní unikátnosti.
- Sběratelský režim DPH: Pro aplikaci zvláštního režimu je nutné, aby mince splňovaly definici sběratelských předmětů dle zákona. NSS se shodl s finančním úřadem, že stříbrné mince spadají pod jiný kód nomenklatury (7118), a nikoli mezi sběratelské předměty dle kódu 9705, jak tvrdila společnost.
- Názory v Evropské unii: Společnost argumentovala, že v Německu je na podobné mince aplikován zvláštní režim DPH. NSS však uvedl, že česká právní úprava umožňuje odlišný přístup a neumožňuje automatické přenesení zahraničních pravidel.
Výsledek
Nejvyšší správní soud kasační stížnost společnosti zamítl a potvrdil, že na stříbrné mince nelze uplatnit zvláštní režim DPH. Tyto mince je nutné posuzovat podle obecných pravidel DPH, protože jejich hlavní funkcí zůstává uchování hodnoty drahého kovu, nikoli sběratelský záměr.
Co z toho plyne pro obchodníky?
Pokud obchodujete s investičními kovy, jako jsou stříbrné mince, mějte na paměti, že:
- Tyto mince jsou zpravidla posuzovány podle hodnoty drahého kovu, nikoli jako sběratelské předměty.
- Pro uplatnění zvláštního režimu je nutné důkladně prokázat, že se jedná o sběratelský či numismatický předmět, což je v praxi obtížné.
Toto rozhodnutí NSS přináší právní jistotu v oblasti daně z přidané hodnoty, zejména při obchodování s drahými kovy a jejich výrobky.
Zdroj: Rozsudek NSS ze dne 20. 5. 2024, čj. 1 Afs 234/2023-51, Sbírka rozhodnutí NSS.
Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu (NSS) v České republice přineslo právní jistotu v dané oblasti, avšak ukázalo zároveň na rozdílné interpretace práva v jednotlivých členských státech Evropské unie. Tyto odlišnosti mohou vést k nerovnocenným podmínkám pro podnikání a k ohrožení konkurenceschopnosti českých obchodníků v rámci globalizovaného trhu.
Rozdíly v právní interpretaci v rámci EU
Právo Evropské unie je sice založeno na společných zásadách a regulacích, avšak jejich aplikace závisí na konkrétním výkladu v jednotlivých státech. Rozhodnutí NSS může být v České republice vnímáno jako klíčové pro sjednocení praxe, ovšem v zemích jako Německo může obdobná situace vést k zcela odlišnému výsledku. Tento fakt může podnikatelům komplikovat orientaci v právním prostředí a vytvářet nerovné podmínky mezi členskými státy.
Nerovné podmínky pro české obchodníky
Rozdílné přístupy mohou znamenat, že čeští obchodníci budou čelit přísnějším pravidlům, zatímco jejich zahraniční konkurenti mohou využívat benevolentnější interpretace ve své zemi. Taková situace nejenže narušuje jednotný trh EU, ale také oslabuje konkurenceschopnost podniků z České republiky. V době globalizace, kdy jsou hranice mezi trhy stále více symbolické, představuje tato situace významný problém.
Dopady na globalizovaný trh
Globalizace vyžaduje harmonizované přístupy k právním otázkám, aby nedocházelo k diskriminaci podnikatelů na základě geografického původu. Rozhodnutí NSS může v lokálním měřítku přinést jasnost a předvídatelnost, avšak v širším kontextu upozorňuje na nutnost harmonizace práva na úrovni EU. Specializované evropské instituce by měly tyto rozdíly analyzovat a hledat způsoby, jak zajistit rovné podmínky pro všechny členské státy.
Výzvy do budoucna
Aby nedošlo ke znevýhodnění českých obchodníků, je důležité:
- Posílit harmonizaci práva v rámci EU – Evropská komise a Soudní dvůr EU by měly pracovat na sjednocení klíčových výkladů.
- Zohlednit specifika jednotlivých států – Přestože harmonizace je klíčová, měla by být citlivě přizpůsobena lokálním podmínkám.
- Zajistit transparentnost a komunikaci mezi členskými státy – Sdílení osvědčených postupů může přispět ke snížení rozdílů v interpretaci.
Rozhodnutí NSS tedy přináší nejen právní jistotu, ale zároveň i důležitý podnět pro diskusi na evropské úrovni o tom, jak zajistit rovnocenné podmínky a spravedlivou soutěž v rámci společného trhu.