Jaroslav Vrchlický (1853-1912) byl český básník, dramatik a prozaik. Narodil se v Pražském okrese a studoval na univerzitě v Praze. Byl velmi vzdělaný a obratný jazykovec a používal složité metafory a básnické obraty, aby zvýraznil své názory a zkušenosti.
Vrchlický byl známý pro svůj zájem o folklor a starobylé příběhy a také pro své úsilí, aby uvedl českou poezii do evropské literatury. Napsal velké množství básní a dramat, včetně „Šárky“, „Řehořův sen“ a „Václav“. Také napsal několik románů, mezi něž patří „Na konci doby“ a „Jakub a jeho bratři“.
Vrchlický byl také editor a vydavatel. V letech 1877 až 1878 byl redaktorem časopisu „České slovo“, a od roku 1883 do roku 1886 vydával časopis „Lumír“.
Vrchlického největším dílem je „Libuše“, národní drama z roku 1889. Drama se odehrává v české historii a vypráví o vzestupu českého národa. Drama se brzy stalo hitem a přispělo k národnímu obrození.
Vrchlický byl také váženým učitelem a v roce 1884 byl jmenován profesorem na české univerzitě. Zůstal profesorem až do své smrti.
Vrchlického dílo nadále ovlivňuje českou literaturu. Jeho básně a příběhy jsou stále často citovány a jeho poezie je stále ceněna a čtená.