Inflace je komplexní ekonomický jev a jednoduchá odpověď na to, kdo na ní vydělá a kam mizí peníze, neexistuje. Zjednodušeně se dá říct, že inflace nepřináší “výhru” v tradičním slova smyslu, ale spíše převažují její negativní dopady.
Kdo vydělává na inflaci?
- Státy: Inflace může snížit reálnou hodnotu státního dluhu. Vlády mohou „snadněji“ splácet staré dluhy, protože jejich příjmy (např. daně) rostou s inflací.
- Firmy s cenotvorbou: Podniky, které mohou snadno přenést zvýšení nákladů na zákazníky (například velké korporace nebo monopolisté), mohou profitovat. Jejich marže se může dokonce zvýšit.
- Investoři do akcií některých odvětví: Sektor energie, komodit nebo základních služeb může z inflace těžit, protože jejich produkty zůstávají potřebné, i když ceny rostou.
- Dlužníci: Pokud máte půjčky s pevnou úrokovou sazbou, inflace vám může pomoci. S rostoucí inflací totiž reálná hodnota vašich dluhů klesá, protože je splácíte „levnějšími penězi“.
- Majitelé nemovitostí a fyzických aktiv: Ceny nemovitostí, drahých kovů nebo jiných hmotných aktiv často rostou spolu s inflací. Majitelé takových aktiv mohou na inflaci vydělat.
Kam „mizí“ peníze, když se zdražuje?
- Přerozdělování kupní síly: Peníze „mizí“ od těch, kteří mají pevné příjmy (např. důchodci nebo zaměstnanci bez inflačních úprav mezd), k těm, kteří ceny určují nebo mají investice chráněné před inflací.
- Reálné ztráty úspor: Pokud máte úspory v hotovosti nebo na účtu s nízkým úrokem, inflace je „užírá“. Peníze nezmizí fyzicky, ale jejich hodnota klesá, což působí jako ztráta.
- Zvyšování marží firem: Firmy, které si mohou dovolit zdražit více, než vzrostly jejich náklady, získávají část peněz navíc. Například obchodní řetězce mohou inflaci využít k růstu zisku.
- Zisk producentů komodit: U komodit, jako je ropa, pšenice nebo kovy, inflace často zvyšuje ceny. Producenti těchto komodit tak vydělávají více.
- Dluhová spirála: Banky a finanční instituce mohou mít zisk z vyšších úroků při půjčování peněz. Vyšší úroky ovlivňují hypotéky, úvěry a další produkty.
Může inflace být přínosná?
Ano, v některých případech může být mírná inflace zdravá. Podporuje například utrácení a investice, protože lidé a firmy chtějí peníze utratit dříve, než ztratí hodnotu. Příliš vysoká inflace však vede k ekonomické nejistotě a ztrátám zejména pro nízkopříjmové skupiny obyvatel.
Proč inflace ovlivňuje kupní sílu?
- Mzdy nerostou stejně rychle: Zatímco ceny zboží a služeb mohou růst rychle, platy se zpravidla přizpůsobují se zpožděním, pokud vůbec. Některé skupiny obyvatel, jako jsou důchodci, pracovníci s pevně stanovenými příjmy nebo nezaměstnaní, pocítí pokles kupní síly nejvíce.
- Rostoucí náklady předstihují růst mezd: Firmy zvyšují ceny, protože rostou jejich náklady (např. na energie, materiály). Pokud platy nerostou stejnou měrou, lidé mají méně peněz na utrácení, což snižuje jejich životní úroveň.
- „Skrytá daň“: Inflace funguje jako neviditelná daň – peníze ztrácejí hodnotu. Když například ušetříte 10 000 Kč a inflace je 10 %, reálně z těchto peněz za rok koupíte jen zboží za 9 000 Kč.
- Psychologický efekt: I když mzdy a ceny rostou stejně, lidé mají pocit, že „vše je dražší“, což může vést k omezení spotřeby a zhoršení ekonomické situace.
Proč nestačí jen „zvýšit platy“?
- Zpětná vazba: Pokud mzdy rostou stejně rychle jako inflace, podniky mají vyšší náklady na zaměstnance, což je nutí dále zvyšovat ceny. To může způsobit tzv. inflační spirálu.
- Nerovnoměrné dopady: Ne všichni dostanou přidáno stejně. Některé sektory nebo pracovní pozice mohou zůstat pozadu, což prohlubuje nerovnosti.
- Náklady zaměstnavatelů: Firmy nemusí mít na zvýšení mezd dostatek prostředků, což může vést k omezení investic, propouštění nebo krachům.
Důležité:
I když z inflace můžou někteří krátkodobě profitovat, celkově má spíše negativní dopady na ekonomiku a společnost. Je důležité, aby centrální banky a vlády udržovaly inflaci pod kontrolou a minimalizovaly její negativní dopady.
Kdyby se mzdy zvyšovaly stejnou rychlostí jako ceny, teoreticky by inflace neměla vliv na kupní sílu. V praxi to však není jednoduché:
Kupní síla:
Kupní síla je důležitým faktorem pro ekonomickou prosperitu, sociální stabilitu a kvalitu života. Je důležité, aby vlády a instituce podporovaly politiky, které vedou k růstu kupní síly a snižování nerovností.
Zajištění, aby lidé měli stejnou kupní sílu jako před inflací, je velmi složitý úkol, který vyžaduje koordinaci politik na úrovni státu, firem a jednotlivců. Existují však nástroje a opatření, která mohou pomoci zmírnit dopady inflace na sociální skupiny a zachovat jejich kupní sílu.
I když je zachování kupní síly během inflace náročné, kombinace dobře zvolených krátkodobých i dlouhodobých opatření může minimalizovat její dopady.
Příklad ideálního přístupu k zachování kupní síly
- Krátkodobá opatření:
- Zavést dočasné dotace na základní zboží a energie.
- Zrychlit indexaci důchodů a mezd v klíčových sektorech.
- Střednědobá opatření:
- Investovat do lokální produkce potravin a energií.
- Snížit daně na základní potřeby.
- Dlouhodobá opatření:
- Podporovat technologické inovace a produktivitu.
- Zvýšit vzdělání a investiční povědomí obyvatel.
Penězi jako takovými nemizí, ale jejich koupěschopnost klesá. To znamená, že za stejný objem peněz si koupíte méně zboží a služeb. Co se tedy děje:
Inflace je složitý jev s komplexními dopady. Nelze říct, že na ní někdo “vydělává” v pravém slova smyslu. Spíše dochází k přerozdělení bohatství a znehodnocení úspor.
Inflace je komplexní proces a peníze se v ekonomice “nepřemisťují” jen tak náhodně